Star� Boleslav - poutn� m�sto s Palladiem a m�sto mu�ednick� smrti sv. V�clava
 

N�rodn� svatov�clavsk� pou�
Podpora Ministerstva pro m�stn� rozvoj

Aktuality 
Zpravodaj farnosti
Podpora poutn�ho m�sta

Poutě
N�rodn� svatov�clavsk� pouť
Nanebevzet� Panny Marie
Dny modliteb za n�rod

Palladium země česk�
Obraz a modlitba
Prosby
Historie

Farnost
Farn� kancel�ř
Sv�tosti
Setk�n�
V�uka n�bo�enstv�
Obce spadaj�c� do farnosti
Chr�mov� sbor V�clav

Bohoslu�by
Ve Star� Boleslavi
V ostatn�ch kostelech farnosti

Matice staroboleslavsk�

Ka�dodenn� modlitba online

Kostely
Star� Boleslav
Ostatn�

Prohl�dky a informace
Projekt otevřen�ch dveř�
Informace pro poutn�ky a turisty

Foto � video
Galerie
Kostel Panny Marie LIVE

N�v�těvn� kniha
Z�pis do n�v�těvn� knihy

Odkazy
Zaj�mav� odkazy

 
Casopis Apo�tol

 

Historie

            Historie Palladia se dle zachovan�ch legend v�e a� ke svat�mu Metod�jovi, kter� m�l tento reli�f v�novat sv. Ludmile p�i jej�m k�tu spole�n� s dal��mi p�edm�ty pot�ebn�mi ke kon�n� k�es�ansk�ch bohoslu�eb. V�e m�lo b�t ulito z korintsk� m�di, sm�si r�zn�ch kov�. (Tato sm�s snad vznikla, kdy� ��man� dobili p�ebohat� a p�ekr�sn� �eck� m�sto Korint a zap�lili je. P�i tomto po��ru teklo roztaven� zlato, st��bro a mnoho dal��ch kov� pot��kem do bl�zk�ho mo�e, kde ztuhlo. Pozd�ji tuto sm�s z mo�e vyb�rali a nad zlato si j� v�ili, jak ud�v� nap��klad Plinius v knize Libros Naturalis Historiae.) Ludmila si tento reli�f odnesla na sv�j hrad Tet�n, kde jej vroucn� uct�vala. 

            Po jej� mu�ednick� smrti zd�dil tento reli�f jej� vnuk V�clav, kter�ho vychovala v mari�nsk� �ct�. V�clav m�l tento reli�f tak�ka ustavi�n� u sebe a zbo�n� jej uct�val. M�l jej u sebe tak� p�i v�le�n�m ta�en� proti v�vodovi Radslavovi, kter� zastra�en z�zrakem, kdy� vid�l kolem svat�ho V�clava dva and�ly, podrobil se pra�sk�mu kn�eti bez boje.

            Kdy� byl svat� V�clav 28. z���, snad roku 929, �kladn� zavra�d�n sv�m bratrem Boleslavem, byl s n�m i bl. Podiven � pobo�n�k svat�ho V�clava, kter� jej prov�zel t�m�� na ka�d�m kroku. Podiven, kter� znal duchovn� hodnotu V�clavova mari�nsk�ho reli�fu pro sv�ho p�na, necht�l reli�f nechat vrahy potupit, sejmul jej z hrudi mrtv�ho kn�ete a ut�kal pry� z m�sta. Vrazi svat�ho V�clava se b�li, �e nepohodln� sv�dek unikne, a dali se tedy do jeho pron�sledov�n�. Podiven, proto�e vid�l, �e p�ed nimi neute�e, schoval reli�f na vr�ku za Boleslav� a ut�kal d�le k lesu. Na pokraji lesa jej v�ak vrazi dostihli a na jednom ze strom� ob�sili. Od t�to doby byl mari�nsk� reli�f t�m�� po dv� a p�l stolet� ztracen. 

            Dal�� dochovan� legenda n�m vypr�v� o jeho nalezen�. Kolem roku 1160, za doby panov�n� Vladislava I., jak�si roln�k oral na sv�m poli. Najednou se v�ak jeho kon� zastavili a necht�li j�t d�l. N�kolikr�t musel kon� mocn� pob�dnout, aby se hnuli, a kdy� se dali op�t do kroku, pluh se zaryl hloub�ji a v br�zd� se objevil leskl� kovov� obr�zek Panny Marie s Je��kem v n�ru��. Proto�e netu�il, o jak� obr�zek jde, vzal si jej dom�. U�asl v�ak, kdy� druh� den r�no zjistil, �e je obr�zek pry�. Je�t� v�ce se ale podivil, kdy� kovov� obr�zek nalezl na m�st�, odkud ho p�ede�l� den vzal. Kdy� se toto opakovalo i dal�� dva dny, pln zmatku vzal obr�zek, donesl ho kanovn�k�m do kostela sv. V�clava a vypr�v�l jim, co se mu p�ihodilo. Oni ihned reli�f um�stili ve svatyni. Opakovalo se v�ak to, co se d�lo or��ovi. R�no byl v�dy reli�f na p�vodn�m m�st� n�lezu. To p�im�lo kanovn�ky o cel� v�ci v�ce p�em��let, a tak dosp�li k n�zoru, �e Panna Maria si dle v�eho p�eje b�t uct�v�na na m�st� n�lezu sv�ho obr�zku. Proto byla na tomto m�st� zbudov�na mal� svaty�ka a na jej�m olt��i obraz vystaven. 

            Pravost t�to legendy je p�edm�tem mnoha spor�. Jeliko� neexistuj� p��m� prameny potvrzuj�c� legendu, mus�me se spolehnout pouze na souhru souvislost� a fakt, �e reli�f, kter� se dnes nach�z� ve Star� Boleslavi, je skute�n� dle expert�z zhotoven z takzvan� korintsk� m�di, kter� je zn�m� ze st�edomo��, z m�st, odkud p�i�el sv. Metod�j s bratrem Cyrilem. Vzez�en� reli�fu v�ak odpov�d� sp�e stolet� patn�ct�mu, kdy byl pravd�podobn� p�vodn� reli�f pro velk� po�kozen� (vlivem �asu a husitsk�ch v�lek, kter� od sv�ho po��tku siln� ovlivnily Starou Boleslav) opraven a nabyl dne�n� podoby. Lze p�edpokl�dat, �e dne�n� podoba je velmi bl�zk� obr�zku, kter� nosil svat� V�clav na sv� hrudi. Po cel� stalet� p�ich�zely do Star� Boleslavi proudy poutn�k�, kte�� nav�t�vovali m�sto mu�ednick� smrti svat�ho V�clava a z�rove� prost�ednictv�m tohoto vz�cn�ho reli�fu p�edn�eli skrze Bohorodi�ku sv� prosby na�emu P�nu.

            Po��tkem 17. stolet�, kdy� byl ji� c�sa� Rudolf II. slab�m, nedu�iv�m starcem, vyu�ili t�to situace �e�t� stavov� a vyvinuli na n�j n�tlak. On, jeliko� je nutn� pot�eboval, podlehl jejich tlaku a 9. �ervence roku 1609 vydal kr�lovsk� majest�t, kter� protestant�m v �ech�ch zaji��oval �plnou svobodu a �etn� v�sady. V t�to pro katol�ky pohnut� dob� v�ak svitla nad�je � reli�f Bohorodi�ky s Je��em. Toho se ujali dva horliv� jezuit� P. Colens a P. Cristecius, kte�� zorganizovali velkolep� proces� od Star� Boleslavi. Dne 18. srpna 1609 byl tento reli�f prohl�en Palladiem zem� �esk�. 

            Po prohl�en� boleslavsk�ho reli�fu Palladiem stoup� rok od roku po�et poutn�k� p�ich�zej�c�ch se mu poklonit. Mno�� se tak� zpr�vy o z�zra�n�ch vysly�en�ch proseb. 

            S p��chodem Maty�e II. na �esk� tr�n v�znam Star� Boleslavi je�t� pokro�il. Jeho man�elka Anna Tyrolsk� byla velkou mari�nskou ctitelkou a neoby�ejn� se zaj�mala o Starou Boleslav. Z jej� strany tak� vznik� prvn� popud ke stavb� d�stojn�ho st�nku � dne�n�ho chr�mu Nanebevzet� Panny Marie. Na tento projekt tak� okam�it� v�novala n�kolik tis�c duk�t�. Byly zalo�eny sb�rky mezi lidem a v roce 1617 za�ala stavba nov� mari�nsk� svatyn�. Stavitelem byl Ital Jakub de Vaccani. I p�es to, �e 15. prosince 1618 zem�ela c�sa�ovna Anna a 20. b�ezna 1619 c�sa� Maty�, byla stavba roku 1623 dokon�ena. Takto velkolep� stavba za pouh�ch �est let. To samo o sob� hovo�� o tom, s jakou l�skou a nasazen�m byla budov�na. 
            14. �nora 1632 vtrhli do Star� Boleslavi dva sas�t� d�stojn�ci s voj�ky a mimo jin�ch cennost� uloupili i posv�tn� Palladium, kter� v�novali plukovn�ku Vav�inci Hoffkirkovi, jen� nen�vid�l Rodi�ku Bo��. Um�nil si, �e ji potup� zvl�tn�m zp�sobem, a tak 29. b�ezna dal na Starom�stsk�m n�m�st� p��mo proti T�nsk�mu kostelu postavit �ibenici a na n� ob�sit jak�hosi tesa�sk�ho tovary�e. Proti t�to �ibenici potom postavil dv� �idle a na jednu z nich p�ibil Palladium h�ebem. Dodnes je na Palladiu na to pam�tka, a to d�ra na krku Panny Marie - dnes zakryt� �perkem. Palladium si jako v�le�nou ko�ist odvezl Hoffkirk do Lipska, kde jej dal bedliv� st�e�it v nad�ji, �e za n�j dostane zna�n� v�kupn�. Tak se tak� nakonec stalo. Za reli�f Rodi�ky Bo�� � Palladium - bylo vyplaceno na tu dobu nesl�chan� v�kupn� 100 tis�c zlat�ch. Je s podivem, �e n�rod zdecimovan� v�lkami byl schopen tak vysok� v�kupn� zaplatit. I v tom m��eme shledat Bo�� v�li. Pro srovn�n�, o jakou hodnotu se jednalo, m��eme uv�st, �e men�� panstv� se z�mkem, lesy a polnostmi se dalo v t� dob� po��dit p�ibli�n� za 5000 zlat�ch. 

            Po vykoupen� bylo Palladium slavnostn� vr�ceno do Star� Boleslavi dne 12. z��� 1638. Slavnostn�ho navr�cen� se z��astnil mimo jin�ch v�znamn�ch osobnost� i s�m c�sa� Ferdinand III.

            Po slavn�m n�vratu Palladia bylo ve Star� Boleslavi op�t zaznamen�no mnoho z�zra�n�ch vysly�en� a uzdraven�.

            Ji� roku 1639 v�ak do Star� Boleslavi vtrhli �v�dov�. P�i�el �v�dsk� vojev�dce Jan Banner a ve Star� Boleslavi nechal mnoho dom� zbo�it a zbudovat z nich opevn�n�. Chr�my byly z v�t�� ��sti u�et�eny, jen severn� v� kostela sv. V�clava byla ubour�na, vysyp�na sut� a na n� instalov�na d�la proti Brand�su. 27. �ervna byly v�ak chr�my vyloupeny a olt��e zcela zni�eny. Drahocenn� Palladium spole�n� s chr�mov�mi klenoty bylo d�ky opatrnosti d�kana B�lka v�as p�eneseno do Prahy. Bylo sv��eno pan� Brigit� z Lobkovic, kter� jej vzala s sebou ke dvoru do V�dn� c�sa�ovn� Marii Ann�, man�elce Ferdinanda III. Tam se dostalo Matce Bo�� drahocenn�ch perel a korunky, tak� byl zhotoven tr�nek z ebenu, zlata, perel a velk�ch smaragd�. V�echen ten materi�l byl p�ivezen a� ze vzd�len� Indie. Anna byla toti� dcerou kr�le Filipa III.��pan�lsk�ho a pr�v� �pan�lsko m�lo v Indii sv� kolonie, ze kter�ch bylo v�e dovezeno. 

            Po odta�en� �v�dsk�ch vojsk v roce 1640 bylo st�le Palladium ve V�dni. To ale nevadilo poutn�k�m a do Star� Boleslavi p�ich�zely velkolep� pout� jako nap��klad ta ze 7. na 8. z���, kdy se celou noc st��dala k�z�n�, zp�vy a modlitby p�ed osi�el�m olt��em. Palladium bylo ve V�dni cel�ch osm let. Ov�em po korunovaci Ferdinanda IV. �esk�m kr�lem bylo Palladium na prosbu t�ce nemocn� c�sa�ovny Marie Anny p�ed�no pra�sk�mu arcibiskupovi Arno�tu z Harrachu se ��dost� o slavnostn� vr�cen� zp�t do Star� Boleslavi. K tomu byl 19. srpna 1646 op�t sestaven velkolep� pr�vod z Prahy do Star� Boleslavi. Ze v�ech kostel� v Praze pr� vych�zel pr�vod, kter� se u chr�mu sv. V�ta spojoval a v �ele s Palladiem zem� �esk� sm��oval do Star� Boleslavi.

            Nem�l to v�ak b�t pro Palladium vysn�n� klid. Ji� roku 1648 se za�ali �v�dov� op�t nebezpe�n� bl�it k �esk� zemi, a proto bylo Palladium op�t p�evezeno do Prahy a ulo�eno v chr�mu sv. V�ta. Spol�h�no bylo na to, �e tam nepadne tak lehko do rukou nep��tele. �v�dsk� gener�l Wrangel se dostal se sv�m vojskem a� k Plzni. Tam se k n�mu p�ipojil jak�si plukovn�k Arno�t z Ottowaldu a prohl�sil, �e za p��slu�nou odm�nu mu prozrad�, jak se snadno dostat do m�sta Prahy. Gener�l p�istoupil na jeho n�vrh a ji� 25. �ervence byl 3 hodiny cesty od Prahy. Kr�tce po p�lnoci se mu skute�n� mezerou v hradb�ch poda�ilo vniknout do m�sta. �v�dov� se tak zmocnili Hrad�an a Mal� Strany. Na Star� a Nov� M�sto se jim v�ak proniknout nepoda�ilo. O to se m�l postarat kn�z Ji�� Plach�, kter� s jedn�m z druh� ihned po prvn�m poplachu zav�el starom�stskou mosteckou br�nu. �v�dov� zde plenili po cel� t�i dny, neu�et�ili ani chr�m sv. V�ta a p�i tom se jim do rukou dostalo i Palladium. 
            Nem�li ho v�ak dlouho. Velkou z�sluhu na tom m�la op�t pan� Brigita z Lobkovic, kter� se spole�n� s Annou Magdal�nou dob�e znala se �v�dsk�m velitelem Karlem Gustavem. Obr�tila se na n�j a vylo�ila mu, jak velice by se zavd��il nov� c�sa�ovn� Marii Leopoldin�, kdyby j� staroboleslavsk� obraz zaslal do V�dn�. Jemu se tato rada zal�bila t�m v�ce, �e zrovna jednal s c�sa�em o m�ru. Tak se Palladium ocitlo op�t ve V�dni. C�sa��t� man�el� p�ijali jej s velkou radost� a um�stili ihned ve sv� kapli. Jeliko� Praha byla st�le obl�h�na �v�dsk�mi voj�ky, m�li velkou obavu, �e se �v�dov� zmocn� i Star�ho a Nov�ho m�sta. Up��mn� se proto p�ed Palladiem modlili o z�chranu Prahy. Jejich prosby byly vysly�eny a �v�d�m se nepoda�ilo Prahu dob�t. Nakonec �v�dov� na sv�j z�m�r zcela rezignovali. Brzy pot� byl uzav�en takzvan� Vestf�lsk� m�r, kter�m byla t�icetilet� v�lka ukon�ena. 
            Za�ala ihned jedn�n� o navr�cen� Palladia zp�t do Star� Boleslavi. Na n�tlak arcibiskupa a vlivn�ch �lechtic� se Ferdinand III. rozhodl Palladium vr�tit, a to co nejslavn�ji. Uspo��d�na k tomu byla op�t velkolep� pou� a 8. z��� stanulo Palladium op�t na olt��i chr�mu ve Star� Boleslavi. K t�to p��le�itosti slo�il �esk� varhan�k a skladatel Adam Michna z Otradovic tak� novou p�se� oslavuj�c� Pannu Marii. 

            S pot�en�m m��eme ��ci, �e od t�to doby Palladium neopustilo �eskou zemi. 

            V letech 1674-80 byla z Prahy do Star� Boleslavi vystav�na Svat� cesta, takzvan� Via Maria, ��taj�c� �ty�ia�ty�icet v�klenkov�ch kapl� vzd�len�ch od sebe p�ibli�n� 400 m, tj. na vzd�lenost Karlova mostu, ozdoben�ch mari�nsk�mi a svatov�clavsk�mi motivy.

            Co v�znam Star� Boleslavi neoby�ejn� pozvedlo v o��ch prost�ho lidu, byl z�jem �esk�ch panovn�k� a vl�dc� o Starou Boleslav. O c�sa�i Karlu IV. je zn�mo, �e p�ich�zel �asto do t�chto m�st s pra�sk�m arcibiskupem Arno�tem. Boleslav nav�t�vil i c�sa� Zikmund a byl zde dokonce i Ladislav Pohrobek. Pam�tn� obraz d�le uctili c�sa�ov� Ferdinand I., Maxmili�n II., Rudolf II., Ferdinand II. a III., Leopold I. se p�i�el k Matce Bo�� do Star� Boleslavi poklonit jen v roce 1657 �estkr�t. Staroboleslavsk� z�pisy zaznamen�vaj� k roku 1702 n�v�t�vu Josefa I. s chot� Vilem�nou. D�le poklekl p�ed Palladiem tak� Karel, kr�l �pan�lsk�, Karel VI., c�sa�ovna Marie Terezie, Josef II., Franti�ek I., Ferdinand Dobrotiv� a po del�� dobu velmi �asto nav�t�voval staroboleslavskou svatyni rakousko-uhersk� c�sa� Karel I. se svoj� chot� Zitou.

            Od sedmn�ct�ho stolet� z�vod� se sv�mi panovn�ky v �ct� k Palladiu tak� zemsk� �lechta. Mnoz� z nich si jako zvl�tn� v�sadu vypro�uj�, aby po smrti byli poh�beni u Palladia. Jejich po�et potom dosahuje ��sla t�m�� 200.

            Jak� byl n�val poutn�k� do Star� Boleslavi v prvn� polovin� 18. stolet�, dovedeme posoudit z toho, �e kolem roku 1740 bylo jen v mari�nsk� svatyni a pouze v letn�ch m�s�c�ch rozd�no na 52 000 svat�ch p�ij�m�n�. V roce 1772 potom v obou svatyn�ch p�es 110 000 svat�ch p�ij�m�n�, z toho p�es 55 000 v chr�mu Nanebevzet� Panny Marie. Dobov� z�znamy tak� hovo�� o tom, �e p�ich�zely pout� ��taj�c� a� 20 000 poutn�k�, p�i kter�ch se zpov�dalo nep�etr�it� cel� den, celou noc a dal�� den, a ani tak se nedalo vyhov�t v�em kaj�cn�k�m. 
            Velmi silnou ranou pro poutn�ky sm��uj�c� do Star� Boleslavi byla doba josef�nsk�, a to p�edev��m d�ky vydan�mu z�kazu pout�. Jak si st�uje kronik�� v t�to dob�, po�et proces� klesl k ��slu 60 a svat�ch p�ij�m�n� bylo pod�no pouze 19 000.
            22. ledna 1833 se zmocnilo ve�ker�ho obyvatelstva staroboleslavsk�ho velk� vzru�en�. Uprost�ed noci vzplanul n�hle chr�m Panny Marie jakousi tajemnou z��� a tento jev trval asi dv� hodiny. Opakovalo se toto i 3. b�ezna 1834. Obyvatelstvo plno ��asu vstupovalo do chr�mu ve snaze dop�trat se zdroje t�to z��e, ale nic nenalezlo. Nebylo to ostatn� ojedin�l�. Nejzn�m�j�� takov� osv�tlen� bylo v noci ze 14. na 15. srpna 1639.

            Obdob� kolem roku 1900 bylo pro Starou Boleslav asi jedno z nejsmutn�j��ch. Pout� k Palladiu velice poklesly, mnoho lid� o n�m dokonce ani nikdy nesly�elo.

            Obratem v�ak byl rok 1918 a s n�m n�rodn� uv�dom�n�. Symboly �esk�ho n�roda z�skaly op�t sv�j v�znam a nejen d�ky P. M�lkovi, kter� se pozd�ji tak� stal kanovn�kem ve Star� Boleslavi, byly v�znamn� pout� obnoveny. P�edev��m pou� a velkolep� slavnosti k p��le�itosti svatov�clavsk�ho mil�nia v roce 1929 op�t o�ivily kult Palladia, kter� se za�al velmi rychle ���it mezi lidem. Dne 19. kv�tna 1929 p�i�li redemptorist� a za�ali se v�novat Star� Boleslavi. Ji� v roce 1930 byla mari�nsk� svatyn� opravena uvnit� i navenek n�kladem 380 000 K�. Do Star� Boleslavi op�t za�ali chodit poutn�ci z cel�ch �ech a ji�n� Moravy. N�kter� proces� ��tala a� 1000 poutn�k�.
            Dal��m velk�m mezn�kem Palladia byl rok 1938. Slavilo se 300let� v�ro�� p�enesen� obrazu z Prahy do Star� Boleslavi. Nav�c byla dal�� sv�tov� v�lka tak��kaj�c �na spadnut� a mlad� �eskoslovensk� st�t byl ohro�ov�n Hitlerem. V t�to dob� bylo Palladium jako hv�zda, ke kter� se mohl n�rod obr�tit a ��dat ochranu sv� zem�. Jen 2.-4. �ervence p�i�lo asi 80 proces� ze v�ech stran �ech i Moravy. Nejv�t�� z t�chto proces�, ��taj�c� 1200 poutn�k�, bylo z vikari�tu �eskobrodsk�ho. Mezi nejmohutn�j�� pat�ila pou� 17. �ervence z diec�ze kr�lov�hradeck�, kter� ��tala 3000 v���c�ch v �ele se sv�m biskupem Mo�icem P�chou. 14. srpen 1938 pak m��eme klidn� prohl�sit �Dnem Slovan��. Se�li se zde �e�i, Moravan�, Slezan�, Slov�ci, Rus�ni a Pol�ci. Ti v�ichni byli spojeni jedinou prosbou sm��uj�c� k Rodi�ce Bo�� a k svat�mu V�clavovi: �Nedej zahynout n�m, ni budouc�m!� Nutno podotknout, �e to bylo opravdu zapot�eb�.

            Dne 7.-11. z��� byly hlavn� jubilejn� slavnosti Palladia. I N�mci byli z t�to slavnosti rozpa�it�. O slavnostech, pokud je zn�mo, psalo 91 novin a �asopis�, z toho 66 �esk�ch, 5 slovensk�ch, 15 n�meck�ch, 4 americk�, 1 polsk� a 1 v�de�sk�. Palladium bylo p�evezeno slavnostn� kolonou do Prahy na Starom�stsk� n�m�st�. Svou velkolepost� p�ekon�valy ud�losti v�echny odhady. Prosit k Palladiu p�i�lo p�es 150 000 lid�. T�nsk� chr�m, do kter�ho se vejde 7000 lid�, nesta�il, a tak vynesl kn�z Palladium ven na n�m�st� a tam je podal k uct�v�n�. Slavnost byla tak� p�en�ena �eskoslovensk�m rozhlasem. Cel� toto velk� uct�v�n� a chv�la Palladia byla z�rove� velkou manifestac� proti nacismu. 11. z��� po m�i svat� v T�nsk�m chr�mu bylo Palladium kolonou 91 automobil� ov�n�en�ch b�l�mi kv�ty, za ��asti mnoha politik� a p�edstavitel� c�rkve, p�evezeno zp�t do Star� Boleslavi. Kostel i n�m�st� byly dokonale zapln�ny v���c�mi a mezi nimi o�ek�val Palladium i s�m kardin�l. Slavnostn� zakon�en� t�to slavnosti bylo p�en�eno nejen �eskoslovensk�m, ale i francouzsk�m rozhlasem.
            Kdy� 15. b�ezna 1939 N�mci zabrali i to, co po �esk�m st�tu je�t� zbylo, putovaly �etn� pout� do Star� Boleslavi, a to a� do 1. z���, kdy po vypuknut� n�mecko-polsk� v�lky p�i�la na��zen� zna�n� omezuj�c� n�rodn� i n�bo�enskou svobodu. Do t� doby v�ak p�ich�zely 2-3 pout� denn�, v�ce ne� polovina z nich ��tala 500-1000 lid�. 

            Ve strachu p�ed N�mci bylo Palladium tajn� zazd�no a nahrazeno v�rnou kopi�. Z tohoto �krytu bylo vyjmuto teprve 23. �ervna 1945.

            Po osvobozen� �eskoslovenska se rychle roz���ila my�lenka na oslavy k pod�kov�n� Pann� Marii za ochranu zem�. Byl stanoven term�n od 24. �ervna do 1. �ervence 1945. Prvn� zast�vkou byl kostel sv. Cyrila a Metod�je v Karl�n�, kde se ji� od �tvrt� hodiny rann� kupili lid� o�ek�vaj�c� Palladium. Lid� se zde se�lo kolem 10 000. Po uct�v�n� pokra�ovalo Palladium svou cestou po Praze. Dal��m m�stem zast�vky byl vinohradsk� chr�m Bo�sk�ho Srdce P�n�, kde nov� tis�ce v���c�ch v�tali Ochr�nkyni a jej� posv�tn� obraz. Zde bylo Palladium a� do druh�ho dne uct�v�no davy v���c�ch. K ve�eru bylo p�evezeno do kostela sv. V�clava na Sm�chov�. Opakovaly se davy v���c�ch, kte�� uct�vali Palladium a� do poledne dal��ho dne. Ve st�edu v poledne bylo p�evezeno k uct�n� uboh�m ctitel�m, kte�� jej nemohli sami nav�t�vit - do Vincentina, k slepc�m, do nemocnice apod. Chr�m v Hole�ovic�ch byl Palladiu vyhrazen st�ede�n� ve�er a cel� �tvrtek. Op�t se opakovaly velk� z�stupy d�kuj�c�ch v���c�ch. Vrcholem v�ak m�lo b�t uct�v�n� u sv. Ign�ce. Tato nejnav�t�vovan�j�� pra�sk� svatyn� takov� davy v���c�ch je�t� neza�ila. Pobo�nosti zde trvaly a� do p�l t�et� do r�na, pot� byla svatyn� ji� od �asn�ch rann�ch hodin op�t pln� v o�ek�v�n� sv�cen� kn�� p�ed Palladiem, kter� za��nalo o p�l osm�. Jen za dva posledn� dny zde bylo pod�no na 8 000 svat�ch p�ij�m�n�. V ned�li 1. �ervence se zde tak� uskute�nila z�v�re�n� pobo�nost a Palladium bylo p�evezeno zp�t do Star� Boleslavi, kde jej ji� o�ek�valy nov� davy lid�.

            Dnes m��eme tyto ud�losti hodnotit s odstupem �asu. M��eme tak� ��ci, �e Matka Bo�� staroboleslavsk� vysly�ela prosby �esk�ho n�roda. Kter� z evropsk�ch zem� byla m�n� poni�ena II. sv�tovou v�lkou? M��e to b�t jen Bo�� ochranou, �e je Praha i dnes tak kr�snou evropskou metropol�, kter� z�stala t�m�� nedot�ena. P�es v�echny hr�zy t�to v�lky byla �esk� i moravsk� m�sta u�et�ena absolutn�ho zni�en�, jak� nap��klad postihlo polskou Var�avu a mnoho jin�ch evropsk�ch m�st. 

            Po velkolep�ch a kr�sn�ch oslav�ch �pod�kov�n� Pann� Marii staroboleslavsk� se v�ak m�la historie tohoto skvostu opakovat. P�i�el duben roku 1950 a s n�m internace redemptorist�, nejen ze Star� Boleslavi. Tak� se za�ala stup�ovat represe komunistick�ho re�imu proti katolick� c�rkvi a svobod� v�bec. Na m�sto redemptorist� se uj�maj� Star� Boleslavi diec�zn� kn�� � kanovn�ci staroboleslavsk� kapituly sv. Kosmy a Dami�na. Ti v�ak nem�li ��dn� zku�enosti se ���en�m �cty k Matce Bo�� staroboleslavsk� a ani re�ln� mo�nosti, jak s t�mto kultem nakl�dat. Proto v�znam poutn�ho m�sta za��n�, pr�v� s rostouc� repres� re�imu, v�razn� upadat. N�sledn� �ateizace� �eskoslovenska je�t� v�ce tento �padek prohlubuje. Dle m�ho n�zoru p�ich�z� asi nejtemn�j�� obdob� kultu Palladia. Jestli na p�elomu 19. a 20. stolet� byli lid�, kte�� o Palladiu nesly�eli, tak v t�to dob� se jen t�ko hledaj� lid�, kte�� o n�m alespo� zaslechli. Jen sporadicky se objevuj� v�rn� ctitel�, kte�� se i p�es hrozbu persekuc� ze strany re�imu odva�uj� p�ij�t, poklonit se Palladiu a tak� nav�t�vit m�sto mu�ednick� smrti sv. V�clava.

            Teprve s p�dem komunistick�ho re�imu v cel� st�edn� Evrop� p�ich�z� uvoln�n�. Za��naj� vzr�stat po�ty poutn�k� a lid� ztr�cej� strach z po��d�n� ve�ejn�ch pout�. Jen velmi t�ko se v�ak da�� hrstce p��znivc� � obdivovatel� Palladia - organizovat v�t�� pout� do t�chto m�st.

            V roce 2003 v�ak p�ich�z� do Star� Boleslavi na pozv�n� pana kardin�la Miloslava Vlka ��d kn�� pallotin�, kte�� se uj�maj� poutn�ho m�sta kultu Palladia zem� �esk� spole�n� s kultem svat�ho V�clava. P�ij�maj� tak t�k� �kol spo��vaj�c� v obnov� jednoho z nejzanedban�j��ch poutn�ch m�st v �ech�ch. �kol, kter� je tak� v�zvou v�em v�rn�m p��znivc�m Star� Boleslavi, aby se zapojili, ka�d� sv�mi mo�nostmi, do obnovy jednoho z nejhez��ch duchovn�ch m�st a k ���en� �cty Palladia zem� �esk� � nenahraditeln� z�tity cel� zem�.

            D�kujme Matce Bo�� za v�echna dosud vysly�en� p��n� a za ochranu �esk� zem�. Modleme se, aby i v dal��ch letech byla na�� ochr�nkyn� a aby i nad�le l�skypln� naslouchala na�im sna�n�m prosb�m, sm��uj�c�m skrze ni k P�nu Bohu.

Robert Pecha
 

 

Pou�it� literatura:

- P. Vladim�r Je��bek C.Ss.R: �ten� o Palladiu zem� �esk�, Brn�nsk� tisk�rny Brno 1946
- Jubilejn� kniha K oslav� tis�cilet� pam�tky �mrt� sv. Metod�je, D�dictv� sv. Jana Nepomuck�ho - Brno 1885
- B. Balb�n: Historia Bolesl. Libr.
- Dr. A Podlaha a Ed. �ittler: Soupis pam�tek historick�ch a um�leck�ch v politick�m okresu Karl�nsk�m, Archeologick� komise - Praha 1901
- C�lek, V�clav: Makom. Kniha m�st, Praha 2004
- Jan Royt: Obraz a kult v �ech�ch 17. a 18. stolet�, Praha 1999
- V�t�zslav �tajnochr: Panna Maria divotv�rkyn�, Uhersk� Hradi�t� 2000
- Archeologick� listy
- Wikipedia encyklopedie � on-line www.wikipedia.org 2006

 
V�echna autorsk� pr�va k textu vyhrazena �2006