Zamyšlení nad dĂšvĂŹrou k Bohu...
V roce 1847 se Don Bosko rozhodl zakoupit dĂšm, který mĂŹl slouĹžit jako útulek pro dĂŹti z ulice. NemĂŹl však ani cent na zaplacení a do 14ti dnĂš mĂŹl uhradit tøicet tisíc liber. Jeho matka si proto dĂŹlala velké starosti, ale Don Bosko jí na to øekl: „Ăekni mi mami, kdyby jsi mĂŹla ty peníze, dala by jsi mi je na ten dĂšm?“, její odpovĂŹĂŻ byla: „SamozøejmĂŹ!“, „No vidíš, jak bychom si potom mohli myslet, Ĺže BĂšh není stejnĂŹ štĂŹdrý?“ Dnešní èlánek je na téma staré stejnĂŹ, jako lidstvo samo. DĂšvĂŹra v Boha protíná celé Písmo svaté. „Nebo toto praví Panovník Hospodin, Svatý Izraele: "V obrácení a ztišení bude vaše spása, v klidu a dĂšvÏøe vaše vítĂŹzství.“ (Iz 30,15). Ăasto si lidé øíkají „nemohu pøeci spoléhat na to, Ĺže mi «nĂŹkdo» pomÚŞe bez mého pøièinĂŹní“. V tomto pohledu jsou však hned dvĂŹ nepravdy. První je ve „...spoléhat, Ĺže mi «nĂŹkdo» pomÚŞe“. PrávĂŹ spoléhat se na Boha mÚŞeme, nebo pøesnĂŹji máme. Naše dĂšvĂŹra v Boha, naše vloĹžení svého Ĺživota do rukou Bohu, je zároveò jeho chválou, je pøeci dĂškazem toho, Ĺže vÏøíme v jeho lásku k nám jako dĂŹtem a otevíráme mu tím své srdce. „DĂšvÏøuj Hospodinu celým srdcem, na svoji rozumnost nespoléhej.“ (Pø 3,5). Druhou nepravdu lze nalézt ve slovech „..bez mého pøièinĂŹní.“. VĹždy právĂŹ naším pøièinĂŹním, naší prací na tomto cíli je naše dĂšvĂŹra v Boha, je to naše chvála Hospodina. BĂšh trojjedinný pøichází k èlovĂŹku s otevøenou náruèí a naše dĂšvĂŹra v nĂŹj je padnutím do této nastavené náruèe. „Já však, Hospodine, dĂšvÏøuji tobĂŹ, pravím: "Ty jsi mĂšj BĂšh, moje budoucnost je ve tvých rukou."“
• Další články této skupiny:
|
