Zamyšlení pro 3. týden postní
„...onìch osmnáct, na které padla vìž v Siloe a usmrtila je: myslíte, Ĺľe byli vìtší viníci neĹľ ostatní obyvatelé Jeruzaléma? Ne, øíkám vám; kdyĹľ se však neobrátíte, všichni právì tak zahynete.“ (Lk 13,4-5). Mnoho z nás si èasto øíká, chudák ten èi onen, zahynul pøi autonehodì, pøírodní katastrofì nebo nìjakou nešÂťastnou náhodou. Nemùžeme ale být sami èasto mnohem více mrtví, neĹľ ti o kterých se takto vyslovujeme? VĹľdyÂť „uhynout“ duchovnì je mnohem tragiètìjší, neĹľ kterákoli nehoda, kterou prohlašujeme za tragickou. „VĹľdyÂť já si nelibuji ve smrti toho, kdo umírá, je výrok Panovníka Hospodina. ObraÂťte se tedy a budete Ĺľít.“ (Ez 18,32). JeĹľíš Kristus je ten, který nám pøinesl svìtlo do naších ĹľivotĂą a novou nadìji. On je svìtlo svìta a On je v nás. „HleĂŻ tedy, aÂť svìtlo v tobì není tmou.“ (Lk 11,35)
• Další články této skupiny:
|
