Kostel je vystavěn v letech 1617–1625, stavebním mistrem Jakubem de Vaccanim, podle návrhu architekta G. M. Filippiho. Severní věž byla přistavěna v letech 1675, jižní věž v letech 1748–49. V letech 1728–32 byly dostavěny ambity.
Jednolodní s postraními výklenkovými kaplemi, s užším obdélníkovým polokruhovým ukončeným presbytářem a s dvěmi hranolovými věžemi, které mají cibulové báně po stranách. Okolo na třech stranách je terasa s balustrovým zábradlím, na východní straně vymezují trojkřídlé ambity obdélníkový dvůr.
Západní průčelí se středovým rizalitem je vyvrcholeno volut. Štítem s trojúhelníkovým pilastrovým řádem nesoucím kladí se soudkovým vlysem. V nikách osazeny v roce 1737 čtyři sochy, sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Ludmily. Na věžích jsou pilastry a lozeny a ve spodní části obdélníková okna, ve svrchním patře jsou obdélníková okna ukončená polokruhem a kruhem. Presbytář a loď samotná jsou sklenuty valeně s lunetami, závěr presbytáře konchou s lunetami, boční kaple valeně, podvěžní křížovou klenbou rovněž s lunetami. Stěny presbytáře a lodi jsou členěny pilastry, které nesou kládí, jenž se nad nimi vymaluje. Z lodi do bočních kaplí jsou arkádové oblouky s polokruhovou archivoltou. Ve stěně presbytáře jsou obdélníková okna oratoře. Rovná kruchta na sloupech je rozšířená o zvlněné balkónové partie na konzolách. Na klenbách presbytáře a dále potom na bočních kaplích je raně barokní štuková výzdoba, dílem patrně od G. B. Comety, od něhož pochází i některé štukové výzdoby v bočních kaplích let 1662–74. Barokní nástěnné malby pocházejí ze 3. třetiny 17. století. Zařízení kostela je převážně barokní a to z 2. poloviny 17. století a dále potom ze začátku 18. století. Při vstupu do kostela pod kruchtou jsou po stranách dvě barokní sochy z první poloviny 18. století, pravděpodobně sv. Login a sv. Štěpán. Na severní straně je obraz s motivy morových patronů a donátorů Janem Floriánem Permanem a jeho manželky z roku 1682. Zpovědnice pochází z roku 1762 a zdobí jí socha sv. Petra, sv. Ondřeje a krále Davida. Vedlejší boční kaple jsou vyzdobeny sérií soch světců. Na severní straně Berkovská kaple, v nikách socha sv. Václava a Zikmunda. Štukový sloupový oltář ze 70. století s obrazem Obětování v chrámu. Dále potom dvě řezané zpovědnice ze začátku 18. století. Na vrcholu arkádového oblouku je dvojznak Berků a Montecuccoliů s datem 1673. Na pilířích mezi Berkovskou a Katanskou kaplí je barokní obraz sv. Jana Nepomuckého. V Lažanské kapli je raně barokní oltář se štukovou výzdobou ze 70. let 17. století s obrazem Mariiny cesty do chrámu. Vyřezávané zpovědnice pocházejí z roku okolo 1700. Nad arkádovým obloukem kaple jsou sdružené znaky lažanských, šternberských a spandkovských s datumem 1674. Na levé straně kaple je obraz sv. Ludmily z 18. století. Černínská kaple má ve výklencích ranně barokní sochy světců. Rámový oltář s anděly z let 1743–44 s obrazem Navštívení Panny Marie. Na levé straně je barokní cínová rakev se srdcem Humprechta Černína, zemřelým roku 1682. V koutě lodi je kazatelna z roku 1741 s bohatou řezbářskou výzdobou od Š.Thallera. Na severní straně triumfálního oblouku je obraz sv. Kosmy a Damiána. V chórovém prostoru, odděleném chórovou mřížkou z roku 1767 s tepanými kovovými rokajovými dvířky, po obou stranách chórové lavice s páskovou ornamentikou, z první poloviny 18. století. Za vchodem do sakristie je mramorový oltář z let 1727-28 v nástavci jsou andělé držící pod korunou mariánský monogram. Na oltáři schránka, v které bylo chováno Paládium. Hlavní oltář je z let 1717–23 z dílny mistra F. M. Kaňky s bohatou řezbářskou výzdobou od mistra Brauna, s tabernáklem od mramoráře D. Rappy z let 1720–22 a tumbou z roku 1764. Sloupová architektura se sochařským výjevem Nanebevzetí Panny Marie se sochami andělů a sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Kosmy a Damiána. Na oltáři je gotický zlacený reliéf Madony staroboleslavské, paládium, z počátku 16. století, po stranách jsou dva stříbrné tepané relikviáře z doby okolo roku 1770. Na jižní straně je pontifikální křeslo a dvě rokokové vyřezávané stoličky, obraz sv. Cyrila a Metoděje s paladiem. Naproti kazatelně je oltář sv. Jana Nepomuckého z roku 1744 s řezbářskou výzdobou od Š. Thallera, upraveným roku 1897, s novým obrazem světcovým.
Boční kaple na jižní straně: Slavatovská kaple má v nikách barokní sochy sv. Šebestiána a sv. Václava. Ranní barokní štukovou výzdobu ze 60. let 17. století, portálový s nástavcem a s obrazem Klanění sv. tří králů. Dále potom rokokový obraz jezuitského světce a cínová rakev s ostatky D. E. Kriegera, probošta a tit. Biskupa, zemřelého roku 1792. Ve vrcholu arkádového oblouku je kaple se znakem Slavatů s datumem 1668. Ve Valdštejnské kapli jsou ranně barokní sochy a raně barokní oltář ze 3. třetiny 17. století, je portálový s nástavcem a s obrazem Narození Panny Marie.
Morzinská kaple je označená letopisem 1662. Ve výklencích má sochy sv. Petra a sv. Pavla. Kaple má raně barokní štukovou výzdobu a oltář je ze 60. let 17. století s obrazem Immaculaty.
V koutě lodi je další zpovědnice z roku 1726 zdobí jí sochy sv. Máří Magdalény a andělové. Na kruchtě jsou varhany s bohatou řezbářskou výzdobou z roku 1738. V lodi jsou vyřezávané lavice s velkolistým akátem z počátku 18. století. V prostoru jižního podvěží je chrámová klenotnice. Ambit na východní straně kostela je otevřen do nádvoří pilířovými arkádami a je sklenut plackovými klenbami, na klenbách jsou malby s výjevy ze života Panny Marie z roku 1755. Na východní straně kostela je figurální náhrobek probošta D. E. Kriegera z roku 1793.
Aleš Marek /Umělecké památky Čech. Československá akademie věd. Ústav teorie a dějin umění. Vydala Academia v roce 1978.
Kostel je vystavěn v letech 1617–1625, stavebním mistrem Jakubem de Vaccanim, podle návrhu architekta G. M. Filippiho. Severní věž byla přistavěna v letech 1675, jižní věž v letech 1748–49. V letech 1728–32 byly dostavěny ambity. 
sochy, sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Ludmily. Na věžích jsou pilastry a lozeny a ve spodní části obdélníková okna, ve svrchním patře jsou obdélníková okna ukončená polokruhem a kruhem. Presbytář a loď samotná jsou sklenuty valeně s lunetami, závěr presbytáře konchou s lunetami, boční kaple valeně, podvěžní křížovou klenbou rovněž s lunetami. Stěny presbytáře a lodi jsou členěny pilastry, které nesou kládí, jenž se nad nimi vymaluje. Z lodi do bočních kaplí jsou arkádové oblouky s polokruhovou archivoltou. Ve stěně presbytáře jsou obdélníková okna oratoře. Rovná kruchta na sloupech je rozšířená o zvlněné balkónové partie na konzolách. Na klenbách presbytáře a dále potom na bočních kaplích je raně barokní štuková výzdoba, dílem patrně od G. B. Comety, od něhož pochází i některé štukové výzdoby v bočních kaplích let 1662–74. Barokní nástěnné malby pocházejí ze 3. třetiny 17. století. Zařízení kostela je převážně barokní a to z 2. poloviny 17. století a dále potom ze začátku 18. století. Při vstupu do kostela pod kruchtou jsou po stranách dvě barokní sochy z první poloviny 18. století, pravděpodobně sv. Login a sv. Štěpán. Na severní straně je obraz s motivy morových patronů a donátorů Janem Floriánem Permanem a jeho manželky z roku 1682. Zpovědnice pochází z roku 1762 a zdobí jí socha sv. Petra, sv. Ondřeje a krále Davida. Vedlejší boční kaple jsou vyzdobeny sérií soch světců. Na severní straně Berkovská kaple, v nikách socha sv. Václava a Zikmunda. Štukový sloupový oltář ze 70. století s obrazem Obětování v chrámu. Dále potom dvě řezané zpovědnice ze začátku 18. století. Na vrcholu arkádového oblouku je dvojznak Berků a Montecuccoliů s datem 1673. Na pilířích mezi Berkovskou a Katanskou kaplí je barokní obraz sv. Jana Nepomuckého. V Lažanské kapli je raně barokní oltář se štukovou výzdobou ze 70. let 17. století s obrazem Mariiny cesty do chrámu. Vyřezávané zpovědnice pocházejí z roku okolo 1700. Nad arkádovým obloukem kaple jsou sdružené znaky lažanských, šternberských a spandkovských s datumem 1674. Na levé straně kaple je obraz sv. Ludmily z 18. století. Černínská kaple má ve výklencích ranně barokní sochy světců. Rámový oltář s anděly z let 1743–44 s obrazem Navštívení Panny Marie. Na levé straně je barokní cínová rakev se srdcem Humprechta Černína, zemřelým roku 1682. V koutě lodi je kazatelna z roku 1741 s bohatou řezbářskou výzdobou od Š.Thallera. Na severní straně triumfálního oblouku je obraz sv. Kosmy a Damiána. V chórovém prostoru, odděleném chórovou mřížkou z roku 1767 s tepanými kovovými rokajovými dvířky, po obou stranách chórové lavice s páskovou ornamentikou, z první poloviny 18. století. Za vchodem do sakristie je mramorový oltář z let 1727-28 v nástavci jsou andělé držící pod korunou mariánský monogram. Na oltáři schránka, v které bylo chováno Paládium. Hlavní oltář je z let 1717–23 z dílny mistra F. M. Kaňky s bohatou řezbářskou výzdobou od mistra Brauna, s tabernáklem od mramoráře D. Rappy z let 1720–22 a tumbou z roku 1764. Sloupová architektura se sochařským výjevem Nanebevzetí Panny Marie se sochami andělů a sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Kosmy a Damiána. Na oltáři je gotický zlacený reliéf Madony staroboleslavské, paládium, z počátku 16. století, po stranách jsou dva stříbrné tepané relikviáře z doby okolo roku 1770. Na jižní straně je pontifikální křeslo a dvě rokokové vyřezávané stoličky, obraz sv. Cyrila a Metoděje s paladiem. Naproti kazatelně je oltář sv. Jana Nepomuckého z roku 1744 s řezbářskou výzdobou od Š. Thallera, upraveným roku 1897, s novým obrazem světcovým. 
){kind=link}