Barokní kaple bl. Podivena byla postavena roku 1738 zásluhou děkana staroboleslavské kapituly Jana Křtitele Frika, snad podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Dříve zde stávala Boží muka. Podle pověsti stojí kaple na místě, kde zemřel bl. Podiven. Podiven byl služebníkem sv. Václava, který byl později zabit stejnými vrahy jako sv. Václav. Jeho mrtvola pak prý několik let visela neporušená na stromě aniž se jí dotklo jakékoli zvíře. Záhy se začaly dít první zázraky, a tak bylo rozhodnuto o uložení Podivenova těla do země. Později bylo Podivenovo tělo převezeno do Prahy a pochováno nedaleko hrobu sv. Václava v kostele sv. Víta. Osud bl. Podivena zachycují již nejstarší svatováclavské legendy.
Koncem 18. století byla kaple prodána brandýskému panství, které jí zapůjčilo vojenskému úřadu. Ten využíval kapli až do roku 1875 jako prachárnu. Tehdy obyvatelé Staré Boleslavi z obavy před požárem žádali, aby byl z bývalé kaple odstraněn střelný prach. Jejich žádosti bylo vyhověno a kaple byla darována kolegiátní kapitule. Kapitula ji znovu obnovila a roku 1878 nechala opět vysvětil.
Na stropě kaple je umístěna freska z roku 1741, navozující dojem kupole. Je připisována Václavu Vavřinci Reinerovi. Freskami jsou vyzdobeny rovněž boční kaple. Vytvořil je Jan Petr Molitor. Oltář s obrazem sv. Benedikta je raně barokní ze druhé poloviny 17. století. V kapiových výklencích jsou zavěšeny dva obrazy od Jana Václava Spitzera ze čtyřicátých let 18. století, znázorňující sv. Václava s bl. Podivenem a umučení bl. Podivena. Původně zde byl umístěn další Spitzerův obraz Bl. Podiven ukrývá paladium pod kořeny stromu, který je nyní v kapitulním kostele sv. Václava. Všechny tři obrazy objednala pro kapli bl. Podivena rodina Wunschwitzů. Jelikož je kaple v současné době ve špatném technickém stavu, byl její inventář převezen do depozitářů, popř. zapůjčen brandýskému zámku a není přístupná veřejnosti.
